O internetu v Belgii - natvrdo a bez cenzury...
Naposledy (což už je zároveň hodně dávno, vím), jsem vyjadřoval svoji nespokojenost nad tím, že zařízení ADSL připojení mělo trvat měsíc. Kdybych já byl tehdy býval věděl, tak bych býval raději byl zticha...
Začněme od začátku: v druhé polovině listopadu jsme si objednali ADSL. Dozvěděli jsme se, že to bude trvat asi měsíc, ovšem na vině není poskytovatel, u kterého si službu objednáváme, ale národní telekomunikační moloch Belgacom, který nám nejdřív musí ve sklepě zapojit nějaký drát. Kvůli tomu nám musí poslat technika, a to zabere prý tak 3 týdny. Vysvětlení jsme s povzdechem přijali.
Zhruba za 3 týdny skutečně dorazil technik od Belgacomu a ve sklepě cosi provedl. Začali jsme se těšit na internet.
Poté nám měl poskytovatel TELE 2 poslat modem s příslušenstvím. Jakým způsobem to učinil, to jsem dodnes nepochopil, ale z online trackingu zásilky vyplynulo, že náš modem zřejmě oběhl půl Belgie (objektivně přiznejme, že to zas není tak velká plocha), ale k nám do Bruselu bohužel nedorazil. Tuto část příběhu mám pouze zprostředkovanou, neboť záležitost vyřizoval jeden z mých indických spolubydlících (což vzbuzuje otázku, na kolik je vlastně vina na straně TELE 2 nebo UPS, která nám měla modem doručit), ale tak či tak trvalo ještě asi dva týdny, než k nám modem dorazil. Vítězství? Ale kdepak...
V balíčku se sice nacházel modem a i nějaké ty kabely, ovšem ani stopa po manuálu, jak vlastně máme připojení zprovoznit. To mi nepřišlo jako moc seriózní přístup, ale veden instinktem absolventa Fakulty informatiky a statistiky jsem usoudil, že nejlepší bude zkusit modem zapojit. Stalo se. Poté ještě mnohokrát, neboť hra "propoj každou díru s každou dírou každým kabelem" nabízela celkem slušné množství alternativ. Bohužel žádná z uspořádaných trojic prvků (výchozí díra; kabel; koncová díra) nevedla k fungujícímu internetu. Též sofistikovanější pokusy o zresetování modemu vedly k nulovému výsledku.
Další kolo bitvy o internet se odehrálo na silvestra, kdy jsem využil našeho celofiremního volna k tomu, abych navštívil prodejnu TELE 2. Zde jsem prodejci vysvětlil situaci včetně obsáhlého popisu, co vše jsme již zkusili a nefunguje to. Prodejce byl velmi překvapen a řekl, že k připojení k modemu stačí nainstalovat jej pomocí přiloženého instalačního CD a v případě problémů se řídit návodem. Poděkoval jsem mu za radu a s politováním podotkl, že bohužel CD ani návod jsme s modemem neobdrželi. Chvíli mu trvalo, než tuto pro něj naprosto nepředstavitelnou skutečnost akceptoval, ovšem poté mi ze skladu přinesl CD. Návod prý nemá, ale prý v něm stejně není nic důležitého. Aha.
S cédéčkem v kapse jsem se odebral domů. Zahájil jsem instalaci. Skončila asi po třech krocích, kdy jsem byl dotázán na user ID a heslo k modemu. Nic takového nemaje, rozhodl jsem se zkusit technickou podporu po telefonu. Pána hovořícího roztomilou frangličtinou jsem zjevně problémem zaujal, ovšem náš hovor se zadrhl ve snaze vysvětlit si, jak máme vlastně modem zapojený. Nakonec mi doporučil obrátit se buď na holandsky hovořící podporu, která je na tom s angličtinou lépe, případně opět navštívit jejich obchod. Na holandskou podporu jsem se nedovolal, a tak jsem zamířil opět do centra na toho dne již druhou návštěvu prodejny.
Hovořil jsem zde s jiným prodejcem než poprvé. Nejprve se mi snažil vysvětlit, že stačí, když modem zapojím a internet pojede. Překonal jsem neodolatelnou touhu fyzicky mu ublížit a popsal jsem mu, co vše jsme již (bezvýsledně) vyzkoušeli. Prodejce se velmi podivil mé stížnosti, že jsme nedostali instalační CD, prý není žádné potřeba. Když jsem podotkl, že jeho opodál stojící kolega mi tvrdil pravý opak, začali se prodejci francouzsky hádat. Nakonec jsem byl ubezpečen, že CD opravdu nepotřebujeme, a naše pozornost se přesunula ke způsobu zapojení. Zde mi prodejce ukázal, že kabel vedoucí od modemu musím zapojit do jakési bílé redukce a tu pak zapíchnout do ADSL zásuvky. Připustil jsem, že to by mohl být ten problém, protože žádnou takovou redukci jsme s modemem neobdrželi. I tomuto prodejci chvíli trvalo, než uvěřil, že je něco takového možné, nicméně nakonec jsem z obchodu odcházel s redukcí v kapse a s pocitem naděje.
Doma jsem vše zapojil podle pokynů, nestalo se vůbec, ale vůbec nic. Duševně vyčerpán pustil jsem se do nového kola hry "propoj všechno se vším všemi způsoby", která se díky novému prvku (redukci) rozhojnila o dalších pár pěkných variant. Nakonec jsem ještě jednou zavolal na podporu, tentokrát jsem se na holandské lince dočkal anglicky hovořícího člověka a po výživné diskusi jsme dospěli k tomu, že nám další týden pošlou technika, který se na to podívá.
V pondělí, kdy jsem si musel vzít náhradní volno, technik dorazil, podíval se na modem, odpojil ho, odebral redukci a zapojil ho přesně tak, jak jsme to od začátku zkusili už asi osmkrát. Mírně se podivil, že se nedostavil žádný výsledek. Zamířili jsme proto do sklepa. Zde prováděl jakousi činnost s dráty, kterou bych nedokázal ani popsat, ani vysvětlit, nicméně si od ní očividně sliboval konečné řešení internetové otázky. Tentokrát se podivil už velmi výrazně, když jsme se vrátili do bytu a vše fungovalo jako předtím, tedy nijak. Nakonec po telefonátu kamsi dospěl k tomu, že chyba je zřejmě na straně Belgacomu a bude k nám muset přijít technik od nich.
V této fázi jsem předal štafetu jednomu ze spolubydlících, já taky ostatně potřebuju chodit do práce a ne sedět doma a čekat na technika.
Před dvěma týdny se ten zázrak stal. Dorazil technik Belgacomu, zapojil někde nějaký drát (který měl samozřejmě zapojit už ten první člověk v půlce prosince) a internet se rozběhl. Hurá!
Naše bezmezné štěstí kalí pouze dva detaily. Za prvé rychlost internetu ani zdaleka nepřipomíná 4 Mb/s, které jsme si objednali. Občas mám spíš pocit, že máme dial-up. No a pak jsme před pár dny obdrželi fakturu za první měsíc používání internetu - jde samozřejmě o ten měsíc, kdy jsme trávili hodiny času telefonováním, navštěvováním prodejny a čekáním doma na techniky a kdy nám po drátě nepřiběhla ani ta nejmenší jednička nebo nula. Takže takhle nějak fungují telekomunikační služby v Belgii.
PS: daruji do dobrých rukou instalační cédéčko modemu SpeedTouch a redukci, nějak pro ně nemáme rozumné využití.

6 Comments:
Tak nějak mi to připomnělo naše trápení v roce 2006 s Telecomem. Nejdříve jsem byl nadšený z rychlosti jakou dorazil balíček s potřebnými proprietami, ale nakonec se ukázalo, že státní podniky jsou prostě jen státní podniky (čti "molochy").
Jenom škoda, že ani privatizace těchto státních podniků většinou moc nepomůže..
Ale držím palce do dalších bojů :)
tiez sa chystame menit providera lebo nas internet sa niekedy nepodoba ani na dial-up :-(
safra, tohle mělo být humorné povídání, ale koukam, že vyvolalo spíš reminiscence na bolestné zážitky:))
Jirka, ja nechem provokovat, ale neda mi napisat z krajiny tretieho sveta - nam ho naistalovali za tyzden a o par mesiacov sa nam dokonca zdvojnasobila zadara rychlost...hm, podla coho sa vlastne kategorizuju tieto krajiny? :-)
Vafka: no, určitě podle něčeho jiného než internetu. Akorát člověk tak nějak čeká, že ten internet s tím půjde ruku v ruce... a ono to vypadá skoro na nepřímou úměrnost:))
Post a Comment
<< Home