Värttinä - Palác Akropolis 1.11.2007

O finské skupině Värttinä jsem zde na blogu psal už před rokem a půl poté, co jsem je v Brně poprvé viděl hrát naživo. Už tehdy jsem měl jasno, že při nejbližší příležitosti se na jejich koncert vydám zase. Sami členové skupiny rádi zdůrazňují, s jakou oblibou v Česku koncertují, a dokládají to i skutky. Tak například před dvěma lety vydala skupina speciální kompilaci určenou pro český trh a opatřenou bookletem s překlady textů a povídáním o vývoji a hudbě skupiny - to vše v naší mateřštině. Ale především při každém turné zařazují do svého itineráře i česká města (při této návštěvě ČR hrají kromě Prahy i v Českých Budějovicích a ve Vsetíně). Znamená to, že tu hrají víceméně každý rok a doufám, že v tom budou zdárně pokračovat, protože po včerejším koncertu vím bezpečně: budu-li mít tu možnost, jdu příště zase!
Po včerejšku už věřím, že je na těch jejich českých koncertech opravdu něco speciálního. Za ten rok a půl přeci jen už dojmy z minulého koncertu trochu upadly v zapomnění, zato jsem měl v poslední době možnost vidět DVD se záznamem jednoho krátkého koncertu Värttinä ve Finsku. Je to hezká podívaná na sympatickou skupinu, která odvádí uvolněný profesionální výkon a publikum je odměňuje zaslouženým aplausem. Ale včera to vypadalo ještě o dost jinak. Po krásném bloku prvních dvou skladeb se Palác Akropolis otřásal nadšenými ovacemi, které hlavně zpěvačky přijímaly s radostným smíchem, v němž se zračilo, jak se na tenhle koncert těšily a jak jsou rády, že mohou koncertovat zase tady. Po koncertu jsem měl možnost prohodit pár slov s Johannou Virtanen, a ta mi potvrdila, že mají jako skupina české publikum opravdu tak rádi, protože je dokáže nabít energií a koncerty si pak skvěle užívají. To bylo rozhodně vidět a ten proud předávání energie byl obousměrný. I na poněkud zastrčených instrumentalistech vzadu bylo vidět, že se dobře baví, i oni komunikovali pohledy a gesty s publikem. No a zpěvačky řádily na pódiu do roztrhání těla, vířily v tanečních kreacích a hereckých etudách, pauzy mezi písničkami vyplňovaly průpovídkami v roztomile nedokonalé angličtině a po celou dobu rozdávaly úsměvy a dobrou náladu.
Pochopitelně to vše by samo koncert neudělalo, jádrem všeho je muzika. Värttinä jsou žánrově trochu problematičtí, hovoří se o nich jako o world music laděné do poprocku, někdo používá termín etno-rock... Ikdyž obecně proti škatulkám nic nemám, pomáhají člověku orientovat se, tak při takovémhle koncertě si člověk uvědomí, že žánrům a subžánrům navzdory, hudba je svým způsobem jen jedna. Různé hudební nástroje, moderní technika, hudební notace, tóniny, rytmy, to všechno jsou jen pomůcky, protože na začátku musí stát člověk a jeho emoce. A když má nadání a schopnosti, tak dokáže díky těmto pomůckám působit na duši a emoce jiných lidí. Värttinä jsou v tom mimořádně zruční a rozdávají radost. Jde jim to doopravdy dobře a patří jim za to dík.
(přidávám ilustrativní video z koncertu ve Finsku)